7 Good practices, aneb ‘Co se při testování výkonnosti osvědčilo’

Na závěr miniseriálu o testování výkonnosti shrneme pár tipů, jak při testovacím projektu postupovat. Pokud se jich budete v praxi držet, tak maximalizujete pravděpodobnost dosažení cílů s minimalizací času, který budete muset na testování vynaložit. 

1. Definujte cíle testování 

Jasně stanovte, co chcete testováním zjistit, například dobu odezvy, propustnost systému nebo maximální počet uživatelů. Pomozte byznysu definovat konkrétní hodnoty výkonnostních metrik. Následně definujte vhodné typy testů, které ověří naplnění požadavků.  

2. Realistická simulace zátěže

Analyzujte spolu s byznysem, vývojovým týmem, vlastníkem produktu, očekávané chování uživatelů. Pokud nahrazujete či vylepšujete stávající systém, získejte přístup k statistikám, z nichž odečtete „vzorce chování“ uživatelů. Při testech pak simulujte zátěž odpovídající reálnému provozu, včetně chování uživatelů, počtu požadavků a typů transakcí. Reálné scénáře zajistí přesné výsledky. 

3. Zohlednění různých typů testů

Kombinujte zátěžové testování (load testing), testování škálovatelnosti (scalability testing), stresové testování (stress testing), testování špičkového zatížení (spike testing) a testování dlouhodobé zátěže (soak testing) pro komplexní pohled na výkon systému. Ve řadě projektů se osvědčilo postupovat v pořadí testů: load test > scalability test > stress test > spike test. 

4. Optimalizace prostředí pro testování

Používejte testovací prostředí co nejpodobnější produkčnímu, aby výsledky odpovídaly reálným podmínkám. Zohledněte hardware, software a síťovou infrastrukturu. 

5. Monitorování zdrojů systému

Výkonnostní testování není jen o vyhodnocování systému z pohledu uživatele. Pro identifikaci možných problémů, resp. jejich příčin, je nutné monitorovat v průběhu testu klíčové systémové metriky, jako jsou využití CPU, paměti, disková I/O, síťová propustnost a využití databáze. Data o systémových metrikách je třeba korelovat s průběhem zátěže, kterou jste při testech posílali proti testovanému systému.  

6. Analýza chybových odpovědí

Sledujte nejen výkonnostní parametry, ale také chybovost (např. HTTP 500, 503). Všímejte si i jaké chybové hlášky server vrací uživatelům a ověřte, že v nich nejsou interní technické informace, které by mohly být zneužity. Chybové odpovědi často odhalí problémy s konfigurací nebo škálováním.  

7. Iterativní přístup

Testování provádějte opakovaně během vývoje a po implementaci změn. V řadě prostředí je možné odhalit problémy s výkonností už v úrovni testů komponent. Jednorázové testy na konci vývoje mohou odhalit architektonické problémy, jejichž oprava může být velmi drahá a časově náročná. 

Zaujala vás tématika testování výkonnosti? V nabídce našich specializovaných školení najdete kurzy zaměřené i na tuto oblast. Pokud potřebujete otestovat výkonnostní charakteristiky vašeho systému a nepotřebujete budovat interní kompetenci v této oblasti, využijte naši službu testování výkonnosti.