Menu

Základní proces řízení rizik

V minulém díle seriálu jsme si řekli konkrétní případy projektových a produktových rizik, na které můžete narazit v praxi. V tomto díle se podíváme na obecný proces řízení rizik (risk management process). Nemusíte mít strach – není to žádná „raketová věda“, stačí selský rozum. Všichni si tímto procesem intuitivně nevědomky procházíme v řadě životních situací (třeba při přechodu silnice). Podotýkám, že popis bude vztahován primárně k projektovým rizikům, v budoucnu si ale ukážeme, že jednotlivé fáze lze „přetextovat“ tak, aby odpovídaly produktovým rizikům.

Následující obrázek znázorňuje fáze, jimiž při řízení rizik procházíme. Obrázek se zachycuje důležitý fakt – proces řízení rizik je cyklický. První cyklus se odehrává na začátku projektu a poslední obvykle v uzavírací etapě projektu. V obrázku je zdůrazněno i to, že v procesu řízení rizik je nesmírně důležitá dobrá komunikace se všemi zainteresovanými osobami.

První fází je identifikace rizik, kdy se snažíme přijít na maximální množství relevantních rizik, které mohou projekt či produkt ohrozit. Je dobré tuto fázi oddělit od ostatních fází, protože má jiný charakter. Vyžaduje kreativitu, smysl pro detail a samozřejmě zkušenosti. Víc, než kdekoliv jinde zde platí: „víc hlav víc ví“. Čím více různých lidí do fáze identifikace zapojíte, tím více různých pohledů získáte. Výstupem této fáze je seznam rizik, který může být zpracován ve formě tabulky v Excelu, myšlenkové mapy či stěny poseté pestrobarevnými post-it papírky.

Druhou fází je analýza rizik, v jejímž rámci se snažíme pro každé identifikované riziko určit zejména možné dopady a pravděpodobnost výskytu.

S ohledem na výšku rizika pak ve třetí fázi plánujeme opatření pro snížení rizika, tedy jakým způsobem se k riziku postavit, abychom minimalizovali či plně eliminovali dopady rizika či pravděpodobnost jeho vzniku. Zde je nutné podotknout, že zcela legitimním „opatřením“ pro řízení rizika je přístup „nedělám nic“. V tomto případě aktivně nedělám žádné protiopatření, pouze monitoruji, zda se nezměnila pravděpodobnost či dopad.

Čtvrtou fází je převod teorie do praxe – realizace naplánovaných opatření. Cílem této fáze je zajistit, že jsou vymyšlená opatření realizována.

V průběhu projektu některá rizika vymizí (ať už v důsledku řízení rizik či nezávisle, změnou okolností), může se změnit pravděpodobnost či dopad, nebo se objeví rizika nová. Proto je důležité neusnout na vavřínech a v pravidelných intervalech či ad-hoc rizika monitorovat (a tím vlastně nastartovat celý cyklus znovu).

V dalším díle seriálu se podíváme na jednotlivé fáze procesu řízení rizik detailněji s praktickými ukázkami.

Tento článek čerpá z knihy Efektivní testování software.

Comments

Dear user, this website uses cookies to ensure you get the best experience on our website. More about cookies
I give my consent to processing of my personal data. More info