Občas se mě známí nebo posluchači na kurzu ptají na rozdíly mezi rolemi test analyst (test analytik) a technical test analyst (technický test analytik). Zároveň chtějí znát na mé doporučení, jakou cestou se vydat při své kariérní pouti. Protože jsem člověk zapomnětlivý, pokaždé usilovně lovím v hlavě argumenty a snažím se vypotit dobře srozumitelné strukturované informace. Pro budoucnost jsem se rozhodl si udělat „tahák“ v podobě tohoto článku. Snad pomůže i Vám.

Co mají test analytik a technický test analytik společné

• Jsou to analytické testerské role (to asi nikoho příliš nepřekvapí).
• Pro obě existuje specializovaný modul v ISTQB schématu v pokročilé úrovni (Advanced Level).
• Pro oba ISTQB moduly je možné podstoupit certifikační zkoušku, na kterou má posluchač 120 minut (při skládání zkoušky v jiném, než rodném jazyce je bonus 25 %).
• Nutným předpokladem pro umožnění složení zkoušky je vlastnictví certifikátu ISTQB Certifikovaný tester základní úrovně.
• Pro oba moduly je část zkušebních otázek založená na scénářích (scenario-based) – pro skupinu otázek je popsán nějaký praktický scénář a k němu jsou vztažené dílčí otázky.
• Zkouška není úplně „zadarmo“, absolvování akreditovaného školení významně zvyšuje šanci na úspěch.

Po shrnutí společných rysů se podívejme na specifika dílčích rolí optikou příslušných ISTQB modulů.

Specifika role test analytik

Člověk v roli test analytika je specialistou na přípravu (a exekuci) testů funkcionálních charakteristik. (Řečí normy ISO 25010 zejména charakteristik funkcionální vhodnosti (functional suitability), ale i použitelnosti (usability), interoperability a přenositelnosti (portability).

Následující obrázek přehledně zobrazuje strukturu jednotlivých kapitol modulu ISTQB CTAL Test Analyst.

V první kapitole jsou výrazně rozšířeny informace probírané v základním kurzu ISTQB CTFL se zaměřením na roli test analytika v procesu testování. V další je pak detailně probrán proces řízení rizik. Ve třetí kapitole jsou rozšířené informace o technikách testování černé skřínky (detailnější informace o technikách probíraných v CTFL a zejména doplnění velmi užitečných kombinatorních technik). Další kapitola se zabývá rozborem funkcionálních kvalitativních charakteristik, zejména charakteristiky funkcionální vhodnosti, použitelnosti, interoperability a přenositelnosti, na které by neměl test analytik při testování zapomínat. V kapitole o revizích je rozdetailněna technika revizí založených na kontrolních seznamech, zejména se zaměřením na jejich použití při revizích požadavků a uživatelských příběhů (user stories). V poslední kapitole se posluchači dozví informace o nástrojích pro automatizaci testů implementujících přístup řízený klíčovými slovy (keyword-driven), které umožňují efektivní spolupráci test analytika připravujícího scénář testu za pomoci klíčových slov a automatizéra, který tento scénář implementuje do podoby spustitelného skriptu.

U zkoušky musí posluchač zodpovědět 40 otázek, maximální počet bodů je 80 a minimální počet pro úspěšné složení je 52 bodů (tj. 65 %, což platí pro všechny ISTQB moduly).

Specifika role technický test analytik

Člověk v roli technického test analytika má dobrý náhled na oblast přípravy (a exekuce) testů nefunkcionálních charakteristik (viz níže).  Kromě testování nefunkcionálních charakteristik se modul zabývá pokročilými technikami testování bílé skřínky, které jsou užitečné při testování jednotek.

Následující obrázek přehledně zobrazuje strukturu jednotlivých kapitol modulu ISTQB CTAL Technical Test Analyst – asi Vás nepřekvapí, že má obdobné logické uspořádání jako modul zmíněný v předchozí části.  

V první kapitole jsou výrazně rozšířeny informace o procesu řízení rizik probírané v základním kurzu ISTQB CTFL. V druhé kapitole jsou rozšířené informace o technikách testování bílé skřínky o techniky MC/DC, Multiple Condition, Path a API testing. Třetí kapitola se věnuje problematice statické i dynamické analýzy. Další, nejrozsáhlejší, kapitola se zabývá rozborem nefunkcionálních kvalitativních charakteristik a přístupem k jejich testování. Posluchači tedy získají náhled na oblast testování bezpečnosti, spolehlivosti, výkonnosti, udržovatelnosti, přenositelnosti a kompatibility. V kapitole o revizích je rozdetailněna technika revizí založených na kontrolních seznamech, zejména se zaměřením na jejich použití při revizích architektury a zdrojového kódu. Poslední kapitola v první části udělá malý výlet do oblasti definice automatizačního projektu (v mnohem větším detailu toto téma rozebírá modul ISTQB Test Automation Engineer) a v druhé části pak rozebírá specifika některých typů nástrojů (např. pro testování výkonnosti, pro testování jednotek).

U zkoušky posluchač musí zodpovědět 45 otázek, maximální počet bodů je 78 a minimální počet pro úspěšné složení je 51 bodů.

A jaké je mé doporučení?

Pro drtivou většinu lidí v testingu bych doporučil po ISTQB CTFL pokračovat látkou modulu Test Analyst. Ano, i pro specialisty na automatizaci testů či test manažery! Mnohokrát jsem totiž na projektu potkal lidi, kteří automatizovali testy nebo koordinovali testerské aktivity a nechápali principy a techniky test analýzy. V dnešním agilním světě se hodí být všestranný.

Modul Technical Test Analyst je dle mého neprávem opomíjený. Já ho mám rád. Dává solidní „nadhledové“ informace týkající se nefunkcionálních rizik (a jak jim čelit) a další informace o technickém testování (např. statická a dynamická analýza, techniky testů bílé skříňky). V roli test manažera se mi tyto informace mockrát hodily jednak v úvodní fázi projektu, kdy jsem s týmem plánoval, jaké typy testů zařadit, i později, kdy jsem koordinoval aktivity specializovaných testerů či týmů (typicky specialistů na testy bezpečnosti či výkonnostní testy). Zde bych ale měl nastavit očekávání – modul Technical Test Analyst dává nadhled na typy a přístupy při testování nefunkcionálních charakteristik. Neudělá z vás ale specialistu na daný typ testů (v ISTQB schématu jsou ale specializované moduly na bezpečnostní či výkonnostní testování).

V dnešním světě se samozřejmě obejdete i bez absolvování zkoušky a certifikátu. Důležité je mít znalosti a umět je použít.  Ale jak jsem psal v článku o certifikacích,  certifikát má pořád spoustu výhod a alespoň na mě funguje zkouška jako externí bič, který mě donutí k určitému datu vstřebat informace k danému tématu.