Model-based testing: Výhody, nevýhody a kdy metodu použít

V předchozím díle našeho seriálu o přístupech testování softwaru jsme se věnovaly metodě Exploratory testingu, která se často stává středobodem debat. Tentokrát se společně podíváme na Model-based testing, efektivní metodu, která se zaměřuje na vytváření modelu chování testovaného systému a následné generování testovacích případů z tohoto modelu. Tato metoda testování přináší řadu výhod, ale není vždy nejlepší volbou pro každý projekt. V tomto článku se podíváme na podrobný přehled MBT, zhodnotíme jeho výhody a nevýhody a rozebereme vhodné a nevhodné situace pro jeho použití.

Co je to Model-based testing?

Model-based testing (MBT) je přístup k testování softwaru, který se odlišuje od tradičních metod vytvářením modelu chování systému a automatickým generováním testovacích scénářů z tohoto modelu. Model může být vyjádřen různými formami, jako jsou stavové diagramy, konečné automaty nebo jiné abstraktní reprezentace.

Výhody a nevýhody Model-based testingu

Mezi hlavní výhody MBT patří:

  • Lepší pokrytí testů: MBT umožňuje vytvoření komplexního modelu systému, což může vést k většímu pokrytí funkcí a scénářů testování.

  • Automatizace testování: Generování testovacích scénářů z modelu umožňuje automatizaci testovacího procesu, což snižuje náklady a čas potřebný k provedení testů.

  • Identifikace chyb ve fázi návrhu: Model může pomoci odhalit potenciální chyby a nekonzistence v počátečních fázích vývoje softwaru.

Mezi nevýhody MBT patří:

  • Složitost modelování: Vytvoření přesného a komplexního modelu může být náročné, zejména pro systémy s velkým množstvím funkcí a interakcí.
  • Závislost na kvalitě modelu: Úspěch MBT je částečně závislý na kvalitě modelu; nedostatečný nebo chybný model může vést k nedostatečnému pokrytí testů nebo k chybným závěrům.
  • Omezení při testování nelineárního chování: MBT může být méně efektivní pro systémy s nelineárním chováním, které se špatně hodí do abstraktních modelů.

Kdy MBT použít a kdy metoda není vhodná?

MBT je vhodný pro systémy s komplexním chováním, jako jsou softwarové aplikace s mnoha funkcemi nebo s rozsáhlou interakcí s uživatelem. Například systémy řízení letových rezervací, bankovní transakční systémy nebo softwarové řízení dopravy.

MBT nemusí být ideální pro jednoduché aplikace nebo pro systémy s velmi dynamickým nebo nelineárním chováním, které se špatně modelují. Například jednoduché webové stránky, které zobrazují statický obsah, by mohly vyžadovat příliš složité modely pro MBT.

Závěrem

Model-based testing je mocný nástroj pro testování softwaru, který může zvýšit efektivitu, pokrytí a automatizaci testů. Nicméně je důležité pečlivě zvážit jeho výhody a nevýhody a vybrat vhodný přístup testování v závislosti na konkrétních požadavcích a charakteristikách testovaného systému. Pro komplexní softwarové systémy s předvídatelným chováním a možností vytvoření přesného modelu může být MBT vynikající volbou.

Rádi byste si Model-based testing vyzkoušeli v praxi?

Přihlaste se už teď na náš workshop Přístupy k testování a vývoji SW nejen v agilním prostředí, který proběhne v rámci konference Tesena Fest 2024.

Kamila Kozakovičová

Kamila se pohybuje v testingu už od roku 2010. Za tu dobu prošla několika bankami, kde stála například u úplných počátků Smartbankingu. Má zkušenosti s testováním Internetového bankovnictví, mobilních aplikací, ale také databází. Od roku 2017, kdy začala pracovat v Teseně, se věnuje projektům například v Erste bank nebo KB. Školí SQL a Test analýzu prakticky.

Sandra Klašková

Sandra je ISTQB certifikovaná test manažerka s více než 8 lety zkušeností v procesech zajišťování kvality, test managementu, komunikaci s interními i externími zákazníky a vedením týmů Quality Engineerů. Za svou kariéru prošla projekty v backendu i frontendu a to zejména v bankovním sektoru. Kromě toho se specializuje také na test analýzu, kterou spolu s Kamilou vyučuje v rámci školení Test analýza v praxi a Test design techniky.