Je Exploratory Testing kvalitní metodou, nebo pouhá nedbalá práce?

Exploratory Testing (ET) je dynamická a adaptivní metodika testování softwaru, která se často stává středobodem debat. Někteří tvrdí, že je to nedbalá práce bez jasně definovaných pravidel, zatímco jiní argumentují, že je to efektivní a flexibilní způsob odhalování chyb. Podívejme se na to, co tato technika obnáší, a jaká jsou vlastně její pravidla.

Co je Exploratory Testing?

Exploratory Testing (ET) je přístup k testování softwaru, který zdůrazňuje roli lidského myšlení a kreativity při hledání chyb. Namísto sledování předem definovaných testovacích scénářů, tester zkoumá aplikaci v reálném čase, zkoumá její funkčnost a vytváří testovací scénáře na základě průběžných zjištění.

Jaká má Exploratory testing pravidla?

  • Zaměření na objevování
    Tester se soustředí na objevování chyb a anomálií v aplikaci, místo toho, aby pouze ověřoval, zda se chová podle specifikací.
  • Flexibilita
    Nemá žádné pevně dané testovací scénáře. Tester má volnost v rozhodování o tom, co bude testovat a jak.
  • Aktivní učení
    Tester se neustále učí o aplikaci během testování, což umožňuje rychle reagovat na nové informace a upravit testovací strategii.
  • Záznam výsledků
    Důležitým aspektem je zaznamenání zjištěných chyb a provedených testů, aby bylo možné správně dokumentovat a sledovat postup.
  • Využití checklistů
    Pro vyšší efektivitu je vhodné použití checklistů, v rámci kterých se definují oblasti k testu. 
  • Časová okna
    Pro Exploratory testing se využívají tzv. „Exploratory session“, tedy definovaná časová okna, během kterých testy probíhají.

Výhody a nevýhody Exploratory Testingu

Mezi hlavní výhody ET patří:

  • Rychlost a efektivita: Díky flexibilitě a adaptivitě může být ET rychlejší než plánované testování.
  • Objevení neočekávaných chyb: Tester může odhalit chyby, které by nebyly zachyceny tradičními testovacími scénáři.
  • Lidská inteligence: Zahrnutí lidského faktoru může vést k lepšímu porozumění uživatelského chování a potřeb.

Mezi nevýhody ET patří:

  • Nedostatek opakovatelnosti: Testovací scénáře nejsou pevně definovány, což může vést k nemožnosti opakovatelnosti testů.

  • Omezená dokumentace: Záznamy testů mohou být méně strukturované a těžší na sledování.

  • Závislost na schopnostech testerů: Úspěch ET může být značně ovlivněn zkušenostmi a schopnostmi jednotlivých testerů.

Závěrem

Tak jak to tedy je? Je Exploratory testing kvalitní metodou? Rozhodně tedy není zcela nedbalou prací, ale spíše flexibilním a adaptivním přístupem k testování softwaru. Jeho úspěšnost závisí na dovednostech a zkušenostech testerů a může být velmi efektivní při objevování neočekávaných chyb a zlepšování kvality softwaru. Nicméně je důležité si uvědomit, že jeho využití by mělo být doplněno o další testovací přístupy, aby bylo zajištěno kompletní pokrytí testů a zachyceno co nejvíce potenciálních chyb.

Rádi byste si Exploratory testing vyzkoušeli v praxi?

Přihlaste se už teď na náš workshop Přístupy k testování a vývoji SW nejen v agilním prostředí, který proběhne v rámci konference Tesena Fest 2024.

Kamila Kozakovičová

Kamila se pohybuje v testingu už od roku 2010. Za tu dobu prošla několika bankami, kde stála například u úplných počátků Smartbankingu. Má zkušenosti s testováním Internetového bankovnictví, mobilních aplikací, ale také databází. Od roku 2017, kdy začala pracovat v Teseně, se věnuje projektům například v Erste bank nebo KB. Školí SQL a Test analýzu prakticky.

Sandra Klašková

Sandra je ISTQB certifikovaná test manažerka s více než 8 lety zkušeností v procesech zajišťování kvality, test managementu, komunikaci s interními i externími zákazníky a vedením týmů Quality Engineerů. Za svou kariéru prošla projekty v backendu i frontendu a to zejména v bankovním sektoru. Kromě toho se specializuje také na test analýzu, kterou spolu s Kamilou vyučuje v rámci školení Test analýza v praxi a Test design techniky.